Trochu z historie sportovních rybářů
v Náměšti nad Oslavou


          Ze zachovaných listin nelze přesně zjistit, od které doby prodávala obec Náměšť právo lovit ryby v řece Oslavě. Vyplývá z nich, že se jednávalo o jednotlivce, který na řece hospodařil. Jeho povinností, kromě lovu, bylo starat se také o zarybnění revíru. Jeho právem bylo za úplatu povolovat dalším zájemcům lovit ryby na udici. Jednalo se tedy o podnikatelskou činnost.

          Nejstarší zachovaný dokument je ze dne 9. ledna 1920. V něm se praví, že toho dne zastupitelé obce rozhodli provést dražbu rybářského revíru obce Náměště. Dále jsou vypsány podmínky, z nichž plyne, že revír začíná od vtoku Pucovského potoka do Oslavy, tj. od Hlouškova jezu, a končí u plotu obory v Kralicích. Tím není míněna dnešní obora, ale tzv. Velká obora, která začínala u křížení silnice do Březníka s železnicí pod dvorem Velké Pole a končila na levém břehu řeky Jihlavy mezi Mohelnem a Kramolínem. Tento lesní komplex byl až do čtyřicátých let dvacátého století oplocen. Z jiných dokumentů plyne, že se jednalo o těleso brodu přes Oslavu u Vlasáka. Z podmínek, uvedených v tomto dokumentu plyne právo loviti ryby „dle rybářských způsobů, avšak za současného zachování všech veřejných předpisů a zákonů rybářství se týkajících“. Je stanovena povinnost provádět vhodné zarybňování. Dále jsou stanoveny platební podmínky. Vydražení se provádí na dobu tří let, avšak obec má právo nájem předčasně ukončit, kdyby nájemce neplnil smluvní podmínky.

          Vlastní dražba se konala 2. února 1920. Vyvolávací částka byla 60.-Kč za rok. Jediný zájemce, pan Karel Hladký, mistr krejčovský z Náměště ihned nabídl částku 150.-Kč. Za tuto částku mu byl revír pronajat na dobu tří let. Tato smlouva zakrátko pozbyla platnost, protože obecní zastupitelstvo na své schůzi dne 14.června 1920 rozhodlo pronajmout obecní rybolov Rybářskému spolku za 100.-Kč za rok dle zvláštní smlouvy. Co z těchto, krátce po sobě následujících smluv zřejmě plyne? Karel Hladký vstoupil do dražby ve jménu nějaké skupiny lidí, jejichž záměrem bylo založit Rybářský spolek. To se jim však do dne konání dražby nezdařilo. Bylo reálné nebezpečí, že revír může vydražit někdo se soukromým podnikatelským záměrem. V tom případě by byl zakládaný spolek bez revíru. Není na to písemný doklad, ale je pravděpodobné, že dnem registrace Rybářského spolku Karel Hladký od smlouvy odstoupil a nadále jednal jménem spolku. Proto se nekonala nová dražba. Přesné datum registrace Rybářského spolku neznáme. Můžeme však datum 14. června 1920 označit za počátek jeho hospodářské činnosti v Náměšti.

          V roce 1923 podal Rybářský spolek obci Náměšť žádost o prodloužení nájemní smlouvy. Zastupitelstvo však nebylo s jeho hospodařením v revíru spokojeno. Další tři roky spravovala obec revír sama. Prodávala „lístek na udici pro místní občany za 10.-Kč, pro zámožné za 20.- Kč, pro cizí za 50.-Kč ročně“.

          Teprve 17. března 1926 uzavřelo město Náměšť nad Oslavou a Rybářským spolkem pro okres náměšťský v Náměšti novou smlouvu. Nájemné činilo 1000.-Kč za rok. Ve smlouvě si město pečlivě ošetřilo svoje práva i s tím, že bude mít tři zástupce ve spolkovém výboru. Za Rybářský spolek tuto smlouvu podepsal předseda Leopold Holý, jednatel Jan Syrový a pokladník Antonín Špolc. Spolek nadále obhospodařoval rybářský revír b-B-I-1.

          Od roku 1931 spolky v Třebíči a Náměšti společně spravovaly rybářský revír b-B-II-1 Oslava. Po vzájemné dohodě spravoval tento revír pouze Rybářský spolek v Náměšti. Tím se působnost náměšťského spolu prodloužila až k jezu nad obcí Vaneč, tedy na hranici katastru obce Tasov, tehdy okresu Velké Meziříčí.

          V roce 1922 prodal spolek 90 rybářských lístků za částku 2,50 Kč na rok a udici. Po poklesu zájmu v následujících letech vykazuje spolek až v roce 1932 nárůst na 102 členů. Protože spolek potřeboval někde odchovávat násady k zarybnění řeky, začal pronajímat vhodné rybniční plochy. Prvními byly rybník Pivovárek v Kralicích, Návesní ve Zňátkách již v roce 1936. V roce 1938 spolek evidoval 30 řádných členů, 67 sportovců, 82 denních hostů a 61 dorostenců a žáků.

          Z dokumentů za období protektorátu se zachovala pouze pokladní kniha, z níž vyplývá, že spolek vykonával činnost. Pokladníkem byl Alois Zeman, revizor účtů Richard Němec, kteří 31.12.1945 podepsali pokladní knihu.

          Zajímavé jsou údaje o omezení rybolovu z roku 1945. Denně se dovoluje ulovit: 2 kapři, 2 líni, 3 parmy, 10 jelců, 10 podhouství (ostroretek), 1 štika, 1 candát. Po skončení II. světové války pokračoval Rybářský spolek v Náměšti ve své činnosti. V roce 1946 získal spolek od Státních lesů revír b-B-I-1 Oslava. Hospodařil tedy na revírech na řece Oslavě od Vanče až po vyústění potoka Luh pod Skřipinou a na pěti chovných rybnících. K 1.1.1946 si zvolil nový výbor a předsedu pana Františka Ráčila, který byl předsedou až do roku 1952. Po něm v této funkcí následovali pánové Antonín Kafka, znovu František Ráčil, Miroslav Škoda, Jaroslav Zezula a současný předseda Jan Zedník. V roce 1946 byl poprvé pokusně vysazen do potoka Jasinka váčkový plůdek pstruha obecného v počtu 5000 kusů. Na podzim roku 1949 poprvé rybáři komorovali ryby v Rathánek v Náměšti, který si sami vybudovali. V roce 1951 získali k obhospodařování rybník Baba dolní.

          V roce 1952 byla poprvé státem stanovena spolkům hospodařícím na tekoucích vodách zarybňovací povinnost. Na revíry na řece Oslavě to bylo 1500ks kapra dvouletého, 300 ks lína dvouletého, 400 ks cejna dvouletého, 500 ks štik ročních, 100 ks candátů ročních a 2000 ks bílé ryby. Rovněž došlo ke zjednodušení označení a hranic revírů a to Oslava 3 od jezu mlýna Skřipina po jez Hlouškova mlýna a Oslava č 2 od tohoto jezu až po jez mlýna Dobrovolného ve Vanči. V roce 1954 se změnil název spolku na Lidový rybářský spolek v Náměšti. V roce 1957 byl v Československu ustaven Československý svaz rybářů, jehož se i náměšťská organizace stala členem. Federativním uspořádáním tehdejší ČSSR vznikl Český rybářský svaz a Místní organizace Českého rybářského svazu v Náměšti byla jeho součástí.

          Do roku 1958 se výbor scházel v restauraci u Stloukalů a tam se konaly i výroční členské schůze. V roce 1958 získal do nájmu místnost v domě u Kolbábků (bydlel zde pan Svoboda zvaný „Svobodíček“). V roce 1978 si rybáři pronajali prostory v domku u Papírníků u bývalého rybníka Křížek, které užívali až do jeho demolice. V roce 1990 začali s přípravou a následně s výstavbou svého zázemí v Podhradí čp. 965, kde vybudovali jak společenskou tak i hospodářskou část včetně zemních příkopových rybníčků pro odchov proudomilných druhů ryb. Vše vybudovali prací svých členů a ze svých prostředků bez jakýchkoli dotací. Vlastní vše potřebné, sloužící k obhospodařování revírů, chovných rybníků a potoků. Opravili chatu ve Vícenickém žlebě, která sloužila jako zařízení staveniště a využívají ji pro svoji činnost.

          Mezi významné osoby v poválečné historii sportovního rybářství v Náměšti patřili pánové Josef Škobrtalík, Josef Tasovský, Antonín Holava,Josef Buchler, Bohumil Pavlíček, Josef Pejchal, František Holánek, Antonín Sklenář, František Kratochvíl, bratři Stanislav a Miroslav Tesařové, Vít Svoboda a další. Obzvlášť je třeba vyzdvihnout práci pana Jaroslava Stráníka, který byl ve funkci rybničního hospodáře od roku 1961 do roku 2004 a pod jehož vedením se rybářská organizace stala naprosto soběstačnou ve výrobě zejména kapra, ale i dalších druhů ryb, pro zarybnění revírů, které obhospodařuje.

          V sedmdesátých letech byla do revíru Oslava 4 zařazena nádrž Čikovec, kterou organizace získala k užívání od armády. V roce 1976 se splnil sen mnoha rybářů, kteří toužili lovit ryby i na jiných revírech, než které obhospodařovala náměšťská organizace. Na teritoriu bývalého Jihomoravského kraje započal společný rybolov, což znamenalo, že na jednu povolenku mohl každý rybář lovit ryby ve všech revírech v teritoriu tohoto kraje. V témže roce za účasti rybářů započal tehdejší MěNV s přípravnými pracemi na výstavbě vodní nádrže ve Vícenickém žlebě. V roce 1979 byla nádrž dobudována a poprvé do ní byly vysazeny ryby. Nádrž se stala součástí revíru Oslava 4 a dne 16.dubna 1981 byl na této nádrži zahájen sportovní rybolov. Na chovných potocích Jasinka, Pucovský potok a Chvojnice odchovává od šedesátých let 20. století násady pstruha obecného.

          V roce 1985 se s náměšťskou organizací sloučila Místní organizace v Senoradech, která obhospodařovala revír Oslava 2. Od tohoto data je tento revír, který začíná u vtoku potoka v Čučicích a končí splavem mlýna na Skřipině, v obhospodařování náměšťských rybářů.

          Postavení přehrady na řece Oslavě v Mostištích v šedesátých letech 20. století a následné snížení teploty vody v období výtěru ryb v řece Oslavě, intenzifikace zemědělství za použití strojených hnojiv a rovněž zvýšené užívání chemie v domácnostech způsobilo zhoršení kvality vody v řece a vznik problémů při výtěru ryb. To vedlo v řece Oslavě k úbytků původních druhů ryb, jako jsou zejména ostroretka stěhovavá, podoustev nosák a parma obecná. Rybáři tuto skutečnost nahrazovali a dále nahrazují vysazováním těchto ryb z umělých výtěrů a odchovu na rybochovných zařízeních za vlastní prostředky. Od roku 1990 se situace postupně zlepšuje a tím, jak se změnil způsob zemědělské výroby a dále stavbou čistíren odpadních vod se čistota vody podstatně zlepšuje. Vždyť pod Náměšť je vysazován pstruh obecný a při výzkumných odlovech je lovena i vranka obecná, která je signalizátorem čistoty vody. Rovněž rybáři hodnotí chuťovou kvalitu rybího masa, zejména kaprů, jako velmi dobrou.

          V roce 1990 byl založen Moravský rybářský svaz, v němž je sdružena i náměšťská Místní organizace, která má samostatnou právní subjektivitu. V posledních letech je v naší organizaci každoročně kolem 800 členů. Námi obhospodařované revíry tvoří 37 km ( tj cca 29 ha) řeky Oslavy a 9,7 ha nádrží (Víc. žleb, Čikovec a Baba Dolní). Z těchto revírů je v posledních letech rybáři uloveno ročně cca 8.500 kg ryb. Celkově uloví náměšťští rybáři na všech vodách Moravského rybářského svazu průměrně 13.000kg (13 tun) ryb ročně. Hodnota ryb, které Místní organizace MRS v Náměšti nad Oslavou vysazuje do jí svěřených revírů se pohybuje v posledních letech přesahuje částku 500 tis. Kč. Jsou vysazovány ryby, které jsou dle druhů množství a stáří stanoveny Ministerstvem zemědělství České republiky v dekretech, v nichž je organizaci přenechán výkon rybářského práva.

          V roce 2016 došlo ke změně názvu z důvodu nového Občanského zákoníku, a tak jsme od té doby opět spolek a to Moravský rybářský svaz z.s., pobočný spolek Náměšť nad Oslavou ( MRS z.s., PS Náměšť nad Oslavou). Aktivně organizujeme prostřednictvím svých členů výchovu dětí v kroužcích. Nezanedbatelná je činnost rybářů, týkající se ochrany čistoty vod.

Zpracovali : Karel Stejskal a Jan Zedník
©2004